První pooperační back country

Tak sobota byla tuším 7 neděl po operaci kolene. Rehabilitace běží dobře, dělám co můžu, cvičím, posiluju, vodoléčba, elektroléčba... Na stacionárním kole jezdím už měsíc, takže nastal čas vyrazit do lesa. Po krátké domluvě s Mirkem volíme back country se startem z Bohnic směrem Roztoky-Kozí hřbety-Šárka a návrat do Bohnic. Mirek má navíc momentálně k dispozici testovacího Mondrakera 160/160mm a tak jsem na něj byl zvědavej. Beru hardtaila, kterej je nově přestavěnej a po úpravách ještě nejel ... před operací jsem ho trošku rozbil :-), takže má novou vidlu, ráfky a s něma jsem vyměnil i náby. Zadní jsem stejně musel, jaksi z ní vypadly po rozebrání kousky ložiska i uložení ložiska :-o. Bral sem si to osobně ... :-) ... jako že jsem něco dělal na skocích špatně :-).
Z Bohnic pěknej trailík z kopce k vodě, Mirek to už od začátku slušně žene. Hned na první větší díře cejtím, že šrouby jsou na svém místě, takže zvolňuju, aby tam i zůstaly. Fotek moc nebude, je neuvěřitelná kosa, 2stC, tak se mi ani nechtějí sundávat rukavice. Žabaři rosničkáři předpovídali 6stC a modro ... vtipný, mraky hnus a o teplotě už řeč byla. Přívozem přejedeme na druhou stranu do Roztok, kde je dirtoviště. Klepou tu kosu a jezdí místní hoši, Mirek to tam taky pustí, budí pozornost-asi první výskyt elasťáků na zdejším dirtovišti :-).
Pak budí pozornost i "převodovka" v převodníku, kluci se kolem toho chvíli motají. Když zjistí cenu, láskyplně obrátí pohledy ke svým bmx převodníkům.
No a dál už nejsou fotky, fakt kosa, na to sem neměl morálku. Ale když se jezdilo, bylo to v pohodě. To co jsem ocenil nejvíc, byly zimní vodonepropustný ponožky z Anglie, nikdy bych nevěřil, že to může tak dobře fungovat. Doporučuju každýmu.
Dál jsme absolvovali několik trailíků na Kozích hřbetech a taky jeden trochu drsnější v Šárce, ten byl na mě moc. Sjel jsem ho celej, ale ve dvou místech dost slimákoidně. Hodně volnejch šutrů velikosti grepu pod vrstvou listí, nutno jet na jistotu-nemůžu se zválet, ani strkat nohu někam do prostoru pro získání ztracené rovnováhy.
Dobrý je, že koleno vydrželo 4 hodiny v lese, hodně šlapání a i drncání z kopce. Pokud příští víkend počasí dovolí, viděl bych to zase na nějaký poježdění, při kterým se každou chvíli vysouvá a zasouvá sedlovka :-). Skoky budou na nule ještě nějakej ten měsíc ...
Nějaký fotky tadyk klik sem.
J.T.L.